Arsenicum album jako konstituční lék, 1. část

Arsenicum album jako konstituční lék, 1. část

Arsenicum album je jedním z nejvýznamnějších a zároveň nejzáhadnějších léků. Jeho aktivní účinnou látkou je dynamizovaný oxid arsenitý, znám také pod názvem arsenik.

Otrušík alias arsenik

Homeopatický lék Arsenicum album, je důkazem paradoxního zákona podobnosti – „Nejlepší léky vznikají z nejsilnějších jedů“, v tomto případě z prudce jedovatého otrušíku (1) – arseniku. V homeopatickém ředění však není nebezpečný, naopak má výjimečné léčebné účinky. Pro své výjimečné vlastnosti (předchůdce antibiotik) patří mezi nejstarší a nejužívanější prostředek starověké medicíny, evropské i čínské.

Seznamte se, prosím …

Arsenik neboli oxid arsenitý (As2O3) je velmi nenápadný. Obvykle vypadá jako bílé hrudky nebo krystalický, či amorfní prášek bez chuti a zápachu, zato vysoké toxicity. V přírodě se nachází ve formě zvláštního uskupení, tzv. „arsenového květu“, arsenolitu. U nás je jeho výskyt spojen především s rozsáhlou těžbou stříbra a uranu v lokalitách Jáchymova, Příbrami a Kutné Hory (kde spolu se směsí hlušiny a dalších minerálů tvoří proslulou, jedovatou „hlinku kutnohorskou“) a dvou méně významných ložisek stříbra – Hory Svaté Kateřiny a Roztok nad Labem. V minulosti nacházel arsenik velmi široké uplatnění. Před 100 lety býval součástí téměř každé domácnosti coby účinný prostředek k hubení hlodavců (rodenticidy) a roztočů (akaricidy). V průmyslu se používal při výrobě skla (čeření), barev (tzv. arsenikové zeleně), při konzervaci kůže a dřeva. Jeho toxicita, zejména karcinogenní účinky (nádory plic, jater a kůže), byla natolik silná, že se k těmto účelům přestal používat úplně.

Léčebné účinky

Pojďme se na arsenik, podívat i z té lepší, léčebné stránky. Český herbář z roku 1899 o něm hovoří velmi lichotivě: „Za náležité opatrnosti působí otrušík uvnitř prospěšně na celé ústrojí, zejména na svaly. První účinky jeví se v žaludku a ve střevech. Radí se proti raku, zimnici, padoucnici, posunčině a jiným neduhům čivním, proti uštknutí hada, kousnutí psa, hostci, dně, vyraženinám chronickým (2).“

Na přelomu 19. a 20. století byl arsenik užíván i v medicíně jako tzv. Fowlerův roztok (Liquor Kalii arsenicosi) v jednoprocentní směsi spolu s uhličitanem draselným k léčení kožních onemocnění. Muselo se s ním zacházet velmi opatrně. Při předávkování mohlo způsobit chronickou otravu.

Otrava utrejchem

Příznaky akutní otravy arsenikem jsou bolest břicha, nucení ke zvracení a třes. Při požití menší dávky nebo při chronické otravě nastupují příznaky apatie, zvracení, průjmu, později dehydratace a selhání ledvin. Smrt nastává po požití 0,3 g arseniku (s ohledem na individuální stav osoby). Při dostatečně velké dávce nastává smrt během několika hodin (3). Pokud otrávený přežil, došlo k trvalému poškození jater a nervového systému (polyneuropatie). Dalšími běžnými příznaky chronické otravy jsou: kožní změny, zánět středního ucha, bolesti břicha, průjmy, poruchy periferní cirkulace krve, úbytek míšní hmoty, padání vlasů, pruhy na nehtech a jejich lámavost. V homeopatické materii medice je Arsenicum album účinným lékem těchto stavů.


1: Otrušík, utrejch, utrých, staročeské výrazy pro arsenik (oxid arsenitý).
2: Citováno z: Český herbář, s vyobrazením rostlin jedovatých a jiných velmi důležitých bylin, autor: Dr. V. K., vydalo Nakl. Aloise Hynka v Praze 1899, kapitola: Léky z nerostů, viz Otrušík. Digitální verze knihy
3: Smrtelná dávka arseniku je 20 mg/kg.