Obecně o homeopatické konstituční teorii

Obecně o homeopatické konstituční teorii

Teorie homeopatické konstituční typologie (též „archetypální populační homeopatie“) je jedním ze základních pilířů moderní homeopatie.

Teorie homeopatické konstituční typologie (též „archetypální populační homeopatie“) je jedním ze základních pilířů moderní homeopatie. Zmíněná teorie vychází z myšlenky, že lidská populace je utvářená prostředím, ve kterém žije. Naše těla se přizpůsobují charakteristickému klimatu, typickým potravinám i životnímu stylu. Moderní homeopatie předpokládá, že se vývojem ustálily v populaci skupiny, které zahrnují lidi s podobnými genetickými, biochemickými a imunitními znaky. Lidé v těchto skupinách pak sdílejí předpoklady k rozvoji určitých nemocí a k jejich podobnému průběhu.

Na základě klasické homeopatické literatury, pozorování a studia farmakogenomiky byla vytvořená homeopatická konstituční typologie, která umožňuje studovat zákonitosti individuálního vývoje organismu. Typologie poskytuje vodítka, díky nimž je pro homeopatického lékaře při vyšetření snadnější stanovit prognózu pacientova zdravotního stavu – předvídat průběh onemocnění a reakce na léčbu, stejně jako předvídat, za jakých okolností onemocní v budoucnu.

Skupiny lidí s podobnými způsoby adaptace – fenotypem a genetickými, biochemickými a imunitními znaky jsou nazývány jako konstituční homeopatické typy. Předpokládá se, že konstituční typy reagují rozdílně na vnější podměty. Například zvýšená úroveň stresu u některých konstitučních typů vyvolává pocity vzteku a agrese, u jiných se projevuje zablokováním anebo naopak zvýšenou efektivitou duševní práce. Chlad může u lidí náležejících k jednomu konstitučnímu typu vyvolávat otok a bolesti lymfatických uzlin, horečku, časté a bolestivé nutkání k močení, ztuhlostí kloubů, u pacientů jiných konstitučních typů může chlad způsobit ústup zdravotních potíží – zmírnění otoků a bolesti, zlepšení dýchání a jiné.

Patogenezi onemocnění u jednotlivých konstitučních typů popisují knihy nazývané jako „homeopatická materie medica“. Konstituční typy jsou v nich definovány úplným soupisem všech symptomů, psychických i fyzických, včetně modalit seřazených v hierarchickém systému, tzv. „obraze léku“. V klasické homeopatii se hierarchicky nerozlišují fyzické a psychické symptomy v tom smyslu, že by fyzické symptomy byly automaticky důležitější, než symptomy psychické. Je zde výrazná snaha o hodnocení stavu pacienta v jeho úplnosti. Materie medica je často výsledkem celoživotního pozorování a zachycuje zkušenosti s praktikováním homeopatie od uznávaných autorit, jakými byli například Samuel Fridrich Christian Hahnemann, Clemens Maria Franz von Boenninghausen, Constantine J. Hering aj.

Konstituční typy jsou pojmenované podle tzv. konstitučního léku. Konstituční lék je definovaný jako individuálně zvolený léčivý prostředek, který léčí zdravotní problémy vlastní konkrétnímu konstitučnímu typu. Pokud homeopat o někom prohlásí, že je pacientem typu Silicea, předpokládá se u něj rozvoj nejčastějších onemocnění, které léčí homeopatikum Silicea.