Když je homeopatické srdce na pravém místě…

Paní Nová je velmi inspirativní bytost s jedinečným vnímáním okolního světa. Doslova jsme se srazily ve dveřích ostravského Imperial Hotelu během V. homeopatických kazuistik. Začaly jsme si povídat a vznikl krátký rozhovor. V drobounké Zuzaně totiž dřímá obrovský homeopatický talent i entuziasmus pustit ho do světa.

Zuzano, kdy jsi zjistila, že homeopatie bude pro tebe to pravé?

Do tajů homeopatie mne zasvětila Věrka Kvasnicová (obchodnice Fa AKH pozn. red.). Začala jsem úplně od nuly a úplně mne to pohltilo. Pomaličku jsem homeopatii testovala nejprve u svých dětí. Synovi se neustále opakovaly spálové angíny, klasická léčba selhávala a až s homeopatií jsme tento nekonečný boj konečně vyhráli. Byla jsem překvapena, jak výborně se tato metoda osvědčila – dodalo mi to odvahu. V té době si řekla, že by se o tom mělo dozvědět více lidí a vrhla jsem se na „homeopatickou osvětu“ u nás v Havlíčkově Brodě. Hned, jak to bylo možné, začala jsem navštěvovat kurz homeopatie MUDr. Fesika v Praze, abych se dozvěděla ještě více.

A vzpomeneš si na vaše první setkání?

To víš, že ano. Jeho výklad a přístup k homeopatii mě hned zaujal. Byl (a je) srozumitelný, líbilo se mi, že ho prokládal i vtipnými historkami ze své praxe.

Vzpomněla by sis na první lék, se kterým jsi začala? A s úspěchem?

Vzpomínám, byly totiž hned tři – Thuja occidentalis, která se takřka předpisově osvědčila při léčbě bradavic na chodidlech, pak Silicea na podporu imunitního systému a Bella-donna na léčbu akutních angín. Nejvíce časově náročné bylo každému pacientovi vysvětlovat, jak homeopatie působí a že musí být trpělivý.

S čím za tebou přichází lidé do lékárny nejčastěji?

Přichází s těmi nejběžnějšími problémy, které mají tendenci se periodicky vracet zrovna ve chvíli, kdy to člověk nejméně potřebuje. Většinou jsou to rýmy a nachlazení, chřipky, angíny – s příchodem jara a podzimu. Pak kožní problémy jako ekzémy, alergie, bradavice, molusky. Také únava, stres a vyčerpání. V poslední době jsou mými stálicemi Silicea a Argentum nitricum.

Žádají tě pacienti sami primárně o homeopatii, resp. ví už o možnostech této léčby?

Myslím si, že obliba tohoto přístupu stoupá. Homeopatii doporučuji čím dál častěji a těší mne, že o ni pacienti sami jeví zájem. Někdy mám pocit, že by mi i ruce „utrhli“ (smích). Určitě tomu napomáhá také osvěta, kterou jsem už zmiňovala. Sama pořádám přednášky o homeopatii ve sportovních klubech, pro čerstvé a nastávající maminky v mateřských centrech, ve školkách a pro další širokou veřejnost. Lidé o homeopatii vědí a přemýšlejí o tom, co potřebují. Když ne, nestydí se přijít si k nám pro radu. Musím říci, že máme výbornou spolupráci i s lékaři, konkrétně s pediatričkou MUDr. Danou Kořánovou, která homeopatii sama praktikuje. Někteří pacienti, např. rodiče s dětmi, přichází již pro konkrétní homeopatické léky.

To je opravdu velký úspěch! Přesto si neodpustím tuto otázku. Mám někdy pocit, že na lidi praktikující homeopatii bývá ještě stále pohlíženo jako na podezřelé šarlatány, nemyslíš? Setkala ses někdy s takovými předsudky?

Ano, docela nedávno. Jedna má dobrá známá mi, určitě v dobré víře, napsala e-mail s tím, jak vlastně homeopatie funguje. Homeopatická polévka, poslouchej: „Za slunečného poledne dejte vařit 10 litrů vody. Až přijde do varu, pověste do okna kuchyně dvě oškubané slepice tak, aby jejich stín dopadal přímo na hladinu kotle, a hodinu vařte. Poté zřeďte tento extrakt ze slepičího stínu v poměru jedné kapky do desetilitrového roztoku a podávejte pravidelně třikrát denně."

To je vynikající „návod“! Opravdu nevěřím vlastním uším!

Také jsem se od srdce zasmála, představ si, že toto údajně nalezla kdesi na Wikipedii.

A zaznamenala jsi podobnou skepsi nebo negativní naladění vůči tomu, co děláš, ze strany svých kolegů či kolegyní?

Ze začátku ano, jelikož nerozuměli problematice. Nyní vidí spokojené pacienty, kteří se k nám vrací. Sami jim homeopatickou léčbu nabídnou i místo mě.

A co předsudky ze strany pacientů, jak takovou situaci řešíš?

Ano, i takoví pacienti se samozřejmě najdou. Důležité je, nebrat si to osobně. Homeopatii pacientům v žádném případě nenutím, pouze se snažím vysvětlit jim možnosti této léčby. Je pak jen na nich, zda se touto cestou vydají. Rozhodnutí mají vždy ve svých rukou.

Ještě bych u pacientů chvíli zůstala. Je něco, co tě ze strany pacienta zamrzí, ne-li naštve?
Hm, zamrzí mě, že někteří nejsou schopni dodržet dávkování. Jsou netrpěliví, někdy po mně žádají zázrak na počkání, což zkrátka není v mých silách. Jsem jenom člověk (smích). Velmi mě nabíjí a hřeje, když léčba zabere a splní očekávání nemocného. Je spokojený, vrátí se a přijde poděkovat. V ten okamžik vím, že má práce má skutečný smysl.

Při homeopatickém pohovoru se určitě setkáš i s pacienty, kteří nedokáží na otázky jednoznačně odpovídat. Jak takovou situaci řešíš?

Snažím se, jak můžu. Stává se ale, že na komplexnější homeopatický pohovor nezbývá čas. V lékárně se totiž dokáže nahromadit neuvěřitelné množství lidí, kteří jsou ve frontách netrpěliví, a člověk musí jednat rychle. Snažím se maximálně soustředit, všímat si všech detailů – vizáže, postoje, chování, komunikace, abych co nejpřesněji určila homeopatický typ. Stěžejní je samozřejmě popis modalit a symptomů nemoci dotyčného. Když bych si opravdu nebyla jistá, odkázala bych dotyčného na ostravskou konzultační linku AKH. Nikdy bych nenechala někoho odejít jen tak.

Vybavíš si nějaký zajímavý případ ze své praxe?

Stalo se to v létě u nás doma. Můj manžel je velký fanda Zdeňka Pohlreicha. Zrovna s ním dávali v televizi nějaký pořad o grilování. Jakmile doběhl poslední titulek, manžel se vytratil do kuchyně. Dostal totiž neodolatelnou chuť na hamburger, a tak se dal do vaření. Jenomže nějakým nešťastným způsobem na sebe převrhl pánev s vroucím olejem. V tu ránu neměl na hody ani pomyšlení – způsobil si popáleniny druhého stupně od prstů až po loket. Neděle v čase dovolených a nikde nikdo. Rozhodl se svěřit se „do rukou“ homeopatie. Nasadila jsem tedy Argentum nitricum, jednu tabletu co deset minut až do večera od události, dále Apis mellifica a Bella-donna – to vše ve stejném množství a intervalu. Druhý den po úrazu užíval manžel všechny léky každou hodinu. Přidala jsem ještě Graphites v dávce třikrát denně dvě tablety. Muž mezitím docházel do nemocnice, kde mu ránu vyčistili, dali krytí a převaz – každý druhý den. Léky na bolest po tu dobu vůbec neužíval. Třetí den po úrazu si zapomněl vzít dávku homeopatik. Okamžitě se dostavila bolest a otok. Když začal homeopatika znova užívat, stav se stabilizoval. Po třech měsících byla jeho ruka zhojena bez jizev, pouze s lehce růžovými flíčky kůže.

Tedy, klobouk dolů! Kde všude by se podle tebe mohla homeopatie uplatnit v budoucnu?

Myslím, že snad ve všech oborech, chtělo by to více homeopatických dostupných odborníků.
Mně by se líbilo, kdyby se více využívala homeopatika ve všech sportovních odvětvích, ať už na regeneraci organismu, prevenci, při léčbě úrazů, nebo ke zvýšení výkonů.

V dubnu 2017 jsi byla oceněna Akademií klasické homeopatie Cenou za velké homeopatické srdce. Co pro tebe toto ocenění znamená?

Potěšilo mě. Beru jej jako obrovskou odměnu za úsilí pomáhat lidem, kteří mi to prostřednictvím hlasování takto vrátili. Ještě teď jsem dojatá. Také si však uvědomuji, že to znamená na sobě stále tvrdě pracovat a nezklamat důvěru, se kterou se lidé na mě obracejí.
 

Následuješ nějaký svůj „homeopatický“ vzor?

Líbí se mi komplexní přístup a umění pozorování MUDr. Fesika. Já sama se snažím řídit heslem – „Homeopat nikdy nespí!“ Proto, když kdokoliv přijde i mimo mou pracovní dobu, nikdy ho neodmítnu.

Prozradíš nám, co děláš ve svém volném čase?

Jsem ráda v pohybu, a to i navzdory bolestem zad. Když můžu, vyrazím na spinning, kolečkové brusle nebo bosu. Pracuji také jako instruktorka plavání v baby klubu Plaváček (v Havlíčkově Brodě pozn. red.) Fascinuje mě s jakou přirozeností se i ty nejmenší děti ve vodě pohybují. Je to obdivuhodné.

Odpočineš si někdy vůbec?

Ale já odpočívám – aktivně. Počkej, málem bych zapomněla. Na odreagování peču koláčky v zámecké kuchyni na zámku Žleby. V klidu nasávám zámeckou atmosféru, vůně a pozor – jsem vždy ve střehu. Mám totiž i možnost pozorovat, samozřejmě homeopatické typy. Denně totiž máme přes 1 000 návštěvníků.

Jak by měl vypadat ideální den podle Zuzky Nové?

To vím úplně přesně – ráno pocitově vstát (tím mám na mysli vzbudit se, až tělo a mysl uzná za vhodné), snídaně a denní tisk. Zasportovat si – aktivně nebo i pasivně, já se totiž i ráda dívám na různé sportovní přenosy, třeba na atletiku. Samozřejmě pomazlit se s dětmi a se psem, společně vyrazit na nějaký výlet, večer vínko, tanec, zpěv a přátelé. Ale to si můžu dovolit jen občas na odreagování a načerpání nových sil.

Co ty a podzim?

Každé období má něco do sebe i s tím nepříjemným, co přináší.

Přesně jsi odhadla to, co jsem měla na mysli – podzimní smutek, deprese, rýmy a nachlazení. Přibývá ti v tomto období pacientů, vedeš si nějakou statistiku?

Statistiky si nevedu, ale nebudu říkat, že se na předjaří a podzim nepřipravuji. Silicea a Argentum dovedou hodně, taktéž Dulcamara nebo Drosera. Co se depresivních stavů týče, vzhledem k tomu, že nejsem psychiatr, pacienty, u kterých si opravdu nejsem jistá, předávám na homeopatickou linku nebo přímo panu doktoru Fesikovi. Od září zatím řeším pouze běžný každodenní stres – práce, škola, školka a nachlazení s rýmou.

Co bys vzkázala, poradila, budoucím kolegům, lékárníkům-homeopatům, kteří jsou v začátcích své poradenské dráhy?

Přeji jim, aby vytrvali, vyrovnali se s negativitou některých lidí a hlavně, aby léčili srdcem, s úsměvem a pochopením. To je nejdůležitější. Ať počítají s tím, že se musí celoživotně vzdělávat a využívat své vědomosti především v praxi. Nejvíce se člověk naučí zkušenostmi.
 

Na závěr bych se tě zeptala, zda si myslíš, že člověk má na světě již od narození určité osobní poslání, podle něhož by se měl řídit. Znáš nějaké metody či knihy, které by mohly pomoci toto poslání poodhalit?

Já mám poslání od mala pomáhat nejen lidem, ale i zvířátkům. Velmi mě nabíjí a hřeje, že léčba homeopatií lidem pomáhá, jsou s ní spokojení, vrací se a přijdou i poděkovat. I když často platí přísloví, že každé dobro bude po zásluze potrestáno (smích).

Díky za rozhovor, Zuzano. Těším se na viděnou na jarním homeopatickém kongresu a Slunovratu. Přijedeš?

Přijedu, už se moc těším, mám vás ráda! Poslyš, druhý adventní víkend mám službu ve Žlebech. Kdybyste si chtěli zpestřit víkend s rodinou, pokochejte se prohlídkou našeho romantického zámku. Dozvíte se něco o vánočních zvycích, kolegové sehrají nějakou scénku a hlavně, bude vás čekat ochutnávka dobrůtek z naší překrásné dobové kuchyně.
 

Text: Kateřina Racek Vadinská

Fotografie: archiv Zuzany Nové, archiv Akademie klasické homeopatie