Allium cepa, čili cibule kuchyňská
Rodový název Cibule kuchyňské („Allium“) pochází z keltského slova „all“, pálivý/ pálívá, což je charakteristická vlastnost všech části této léčivé rostliny. Předpokládá se, že cibule pochází ze Střední Asie, jiní její původ připisují Íránu, Afghánistánu nebo Pákistánu. Česká cibule získala svůj název z německé slova Zwiebel. Pěstování cibule sahá až do doby 4000 let př. n. l. Není divu, že dráždila představivost prvních filozofů, kterým cibule připomínala svou typickou stavbou vesmír (Slunce, Měsíc a hvězdy se pohybují kolem Země v různých sférách). I později byla mnohými mysliteli používána jako model při objasňování těchto diskutovaných teorií. Po staletí zaujímá cibule významné místo i v kuchyni. Kromě soli byla jedním z prvních koření lidových vrstev. Patřila do jídelníčku starých Sumerů, Egypťanů, kde byla dokonce posvátná, zasvěcená bohyni Isis. V antickém Řecku a Římě se tato zelenina stala povinnou součásti stravy vojáků. Věřilo se totiž, že její palčivá chuť v mužích posílí odvahu, sílu a energii.
„Jedna cibule denně vás zachrání před všemi doktory.“ (staré anglické přísloví)
Léčebné účinky cibule znaly snad všechny národy. Její šťáva se používala na desinfekci ran či zmírňování popálení od kopřiv nebo podráždění a otoku po píchnutí včelou a jiným hmyzem. Šťáva se solí byla často používána při léčbě bradavic. V antických městských státech se cibule doporučovala lidem, kteří trpěli záněty v dutině ústní, revmatizmem, dnavou artritidou nebo obezitou. V Rusku, v době epidemií, se svazky cibulí věšely nade dveře domů v naději, že svou „vůní“ ochrání obyvatele před onemocněním. Šťávou snižovali horečku, dokázali „vypotit“ těžkou rýmu a šťávu kapali do nosu (při bolestech ucha, do ucha), rozpustit hlen při odkašlávání a posílit imunitu. Kolečka syrové cibule přikládali na špatně se hojící rány a vředy.
Léčivé účinky Cibule kuchyňské
Cibule spolu s dalšími zástupci čeledi Alliaceae (česnekovitých), obsahuje velké množství zdraví prospěšných látek s léčebnými účinky. Vedle tiosulfinátů, sulfidů, sulfoxidů a dalších páchnoucích sloučenin síry (těmto látkám vděčíme za slzení), obsahuje silné antioxidanty, které působí protizánětlivě, antibioticky a antivirově. Přírodní flavonid kvercetin má vynikající antialergické účinky. Odborníci ho proto často používají k léčbě alergií. Může zmírnit astma a sennou rýmu, protože účinně blokuje zánětlivé reakce v dýchacích cestách.
Dále obsahuje velké množství fosforu, vápníku, fluoru, vitaminu C, B, E, A a mnoho dalších. Cibule má dráždivý vliv na játra a slinivku břišní, po jejím požití vylučují více šťáv. Upravuje střevní mikroflóru, povzbuzuje k činnosti žlučník a trávení, má močopudný účinek, vliv na srdeční činnost-snižuje krevní tlak, uklidňuje nervy, ovlivňuje příznivě činnost štítné žlázy, působí proti nachlazení, proti hlístům a dalším střevním parazitům. Cibule je rovněž účinným prostředkem proti kašli, zahlenění, chrapotu, zánětu průdušek a angíně, při bakteriálních nebo plísňových onemocněních dýchacích cest, protože prchavé účinné desinfekční látky se vylučují také plícemi. Dále snižuje hladinu krevního cukru i cholesterolu a krevní srážlivost.
Cibule v homeopatii
Homeopatie zúročila znalosti o těchto léčivých látkách, které jsou lidstvu známé po staletí, byť si je dnes spojujeme s lidovým léčitelstvím nebo bylinkářstvím. Příkladem je osvědčený homeopatický léky Allium cepa AKH, jehož účinnou látkou je dynamizovaná matečná tinktura z Cibule kuchyňské.
Jak jsme si v předchozím článku (Lycopodium) ukázali, homeopaté pracují s tzv. konstitučními léky, které léčí zdravotní problémy vlastní konkrétnímu konstitučnímu typu pacienta. Jako konstituční typy nazýváme skupiny lidí s podobnými genetickými, biochemickými a imunitními znaky. Tyto skupiny se ustálily vývojem a lidé v nich sdílejí předpoklady k rozvoji určitých nemocí. Pokud homeopat o někom prohlásí, že je pacientem typu Silicea, předpokládá se u něj rozvoj nejčastějších onemocnění, které léčí homeopatikum Silicea.
Konstituční typ Allium cepa
Pacienta typu Allium cepa poznáte snadno - za sychravého počasí má lehce nateklý nos a kůže pod nosem je podrážděná. V lékárně se mu spustí silná vodnatá rýma nebo dostane záchvat vlhkého kašle. Ke vzniku a zhoršení potíží u něj dochází v měsících, kdy se střídá teplé a studené počasí. Pomoc v lékárně vyhledává i v čase jarních alergií - při kontaktu s pyly kýchá a pociťuje pálení v nose. Allium cepa léčí zdravotní problémy, které souvisejí s alergiemi na pyly a potraviny. Lidé tohoto homeopatického typu jsou citliví na složení stravy. Často mají chuť na ovoce nebo zeleninu, ale tyto potraviny jim způsobují křeče a bolestivé průjmy. Pokud jedí ovoce a zeleninu často, může to vést ke vzniku ledvinových kamínků. Dochází u nich k poškození střev a zasažené bývají i močové cesty.
Kromě rýmy různého druhu léčí toto homeopatikum především alergické stavy (alergie na potraviny), taktéž stavy při nachlazení a ucpaném nosu, kašli a při počátečních stavech chřipky. Je osvědčeným lékem bolestivých průjmů nebo nutkání k močení. Allium cepa je v pediatrii využívaná k léčbě nejmenších dětí: v případech břišní koliky s množstvím bolestivých prdíků i při rýmě ve všech jejích podobách.
Případ Allium cepa
V říjnu minulého roku mě vyhledal známý šéfkuchař. Jeho problémem bylo množství drobných a bolestivých bradavic – pokrývaly jeho dlaně, byly mezi prsty, v oblasti kolem očí, na nose, na přechodu sliznic, také na mužově údu a v oblasti konečníku. Bolest a svědění se horšily po jídle, při námaze a v teplém prostředí. Bradavice se prý objevily poté, co začal před léty denně užívat přípravek proti rýmě. Svůj hazard se zdravím zdůvodnil tak, že jej po ochutnávce orientální cibule obtěžovala chronická rýma. Kvůli ztrátě chuti a čichu nemohl vařit. Podle zákona podobnosti jsem mu naordinoval homeopatikum Allium cepa AKH. Jeho stav se zhoršil a dalo hodně práce ho přesvědčit, že kýcháním a smrkáním se jeho tělo nyní očišťuje. Rýma zmizela za pár hodin, bradavice za 3 týdny. Kuchař si vydechl a s chutí se vrátil k vaření. Dnes mají homeopaté v jeho restauraci jídla s cibulí zdarma.